Příští rok čeká Maďarsko předsednictví v Radě EU. Vnímá ho jako příležitost, jak v rámci osmadvacítky ukončit svou izolaci. Kvůli kritickým hlasům Viktor Orbán zřídil nové ministerstvo. Voxpot přeložil článek Edit Inotai v BIRN.
Odpočítávání začalo, za necelý rok si Maďarsko stoupne ke kormidlu EU. Rotujícího předsednictví se ujme od července 2024, tedy hned po příštích evropských volbách. Osmadvacítka si klade otázky, jestli může Orbánovu považovat za „čestného zprostředkovatele“.
Unie má Budapešť na mušce už několik let, vadí jí porušování zásad právního státu. Zmrazila kvůli tomu velkou část jejích finančních prostředků. Poprvé převezme štafetu země, proti které Evropská komise zahájila na základě článku 7 řízení. Bude vést ministerské schůze a stanovovat agendu.
Všeobecnou náladu nezlepšuje ani fakt, že pak přijde do čela EU další „rebel“ – Polsko.
Přesto se tamní úřady tváří, že vše klape jako obvykle a připravují se na půlroční výzvu. Zároveň koordinují své kroky se Španělskem a Belgií, které dotváří současné předsednické trio. Priority se stanovují na základě populárních slov typu „rozšíření“, „konkurenceschopnost“, „demografie“ a „řešení migrace“, přičemž podrobnější program Maďarsko oznámí v září. Někteří v tom vidí příležitost, jak ukončit jeho izolaci způsobenou konfliktem s evropskými institucemi a prokremelským postojem k válce na Ukrajině.
„Je nasnadě přivést Orbána zpátky z vyhnanství,“ uvedl pro BIRN vládní zdroj. „Bude poblíž v rozhodujících momentech formování nové Evropské komise a zasnaží se, aby byl zapojen do důležitých diskusí.“
Jiní jeho optimismus nesdílejí. „Nemůžeme to srovnávat s rokem 2011, kdy Budapešť naposledy držela otěže,“ řekla Eniko Győri, dlouholetá europoslankyně za stranu Fidesz. Ta se tehdy stala jednou z tváří maďarského předsednictví, které přišlo pouhý rok po Orbánově prvním drtivém volebním vítězství.
Čtěte také: Nekonečný ukrajinsko-maďarský příběh střídá krize za krizí. Poválečných point může mít několik
Navíc jím zmítaly kontroverze, protože ve stejném roce Fidesz přijala mediální zákon. Z dnešního pohledu šlo o „první vlaštovku“ omezování svobody tisku, i když v mnohem menší míře než dnes.
Vzhledem k současné svárlivé atmosféře se Győri snaží tlumit svá očekávání. „Ve skutečnosti bude předsednictví v roce 2024 trvat jen čtyři a půl měsíce, takže bude vyžadovat mnohem méně legislativní práce,“ uvedla s odkazem na povolební období v roce 2024, sestavování nového Evropského parlamentu a volby Evropské komise. „Stále však budeme muset zajistit hladké předání agendy a zvládnout důležité institucionální změny.“
Europoslankyně věří, že během těchto chvil se Maďarsko zhostí své úlohy co nejlépe. A to navzdory zástupu kritiků, kteří na něj hledí s obavami. Všeobecnou náladu nezlepšuje ani fakt, že pak přijde do čela EU další „rebel“, kterému hrozí článek 7 a zablokování evropských finančních prostředků – Polsko.
Na černé listině
Nikoho nepřekvapí, že v Bruselu a zejména Evropském parlamentu nabývá odpor proti Budapešti na síle. Gwendoline Delbos-Corfield, francouzská poslankyně za Zelené a stálá zpravodajka Evropského parlamentu pro Maďarsko, uvedla: „Rada má nejvyšší čas zodpovědět otázku, nakolik bude tato země spolehlivá.“
Pět parlamentních stran – Evropská lidová strana, Socialisté a demokraté, Renew, Zelení a Levice – předložilo Radě EU nezávazné usnesení. Vyzvaly ji, aby našla vhodné řešení, v opačném případě by to mohl udělat Parlament. „Nemají absolutně žádné právo naše předsednictví zpochybňovat,“ oponovala rozhořčeně poslankyně Fideszu Győri. V komunitě evropských think-tanků se stalo velkým tématem jeho zrušení, mezi vládnoucími elitami se ale dočkalo pramalé podpory.
Rezort svěřil Janosovi Bokovi, nezaujatému odborníkovi na EU s mírnější rétorikou.
„Podpořilo nás několik premiérů. Probíhají přípravy, přijali jsme program tria. Panuje tu ale silná ,hungarofobie‘. Kritika přijde, ať už uspějeme, nebo ne,“ dodala Győri. Jako europoslankyni ji poprvé zvolili v roce 2005. Má za sebou úspěšnou kariéru v mezinárodních kruzích, působila jako státní tajemnice i velvyslankyně v Madridu a Římě.
Kořeny problémů mezi Maďarskem a evropskými institucemi podle ní netkví primárně v činech Orbánovy vlády, ale spíš ve vývoji v Bruselu a Štrasburku. Hlavního viníka vidí v Evropském parlamentu, ze kterého se stal „příliš ideologický orgán“.
„Mám s touto institucí zkušenosti a věřte mi, že v posledních letech se chová jako neřízená střela. Už ho nezajímají džentlmenské dohody a zdravý vztah s Radou EU. Sleduje vlastní ideologii,“ stěžuje si.
Fidesz v roce 2021 opustila Evropskou lidovou stranu (EPP) a Győri spolu s dalšími straníky zasedá mezi nezávislými. Přijala to s úlevou, atmosféra v hlavní středopravicové frakci v europarlamentu byla dlouhodobě napjatá.
Čtěte také: Achillova pata Západu: Evropské instituce se přežívají, je třeba je reformovat
Ministerstvo pro zlepšení
Orbán chce situaci nejspíš zklidnit tím, že poprvé zřídil ministerstvo pro evropské záležitosti, které má s předsednictvím pomáhat. Rezort svěřil Janosovi Bokovi, nezaujatému odborníkovi na EU s mírnější rétorikou.
Jeho jmenování mnozí považují za mistrovský tah. Boka začínal jako asistent liberálního europoslance Istvána Szent-Ivanyiho a zasvěcení lidé ho považují za zkušeného právního experta. Je to klidný, ale tvrdý vyjednavač. Vládní kruhy ho proto vnímají jako svěží vítr.
„Úřady ho propagují jako ‚čestného zprostředkovatele‘, který bude v Bruselu vést většinu jednání. Není zatížený politickou minulostí,“ uvedl pro BIRN István Ujhelyi, odcházející socialistický europoslanec.
Přestože zastupuje opoziční stranu, často zachytí pohrdavý pohled, protože je Maďar.
Boka se ujal funkce 1. srpna. Těsně předtím na shromáždění Mathias Corvinus Collegium v Ostřihomi prohlásil, že maďarská vláda nechce s EU bojovat. Podle něj z toho profitují jen unijní instituce, které přirovnal k „továrně na krize“, z nichž vycházejí posílené na úkor nezávislosti a pravomocí členských států. Budapešť by díky němu mohla získat určitou důvěru, nicméně v Bruselu bude nejspíš působit jen během předsednictví. Izolované skupině poslanců Fidesz tak příliš nepomůže.
„Většina z nich chodí se sklopenýma očima,“ popsal Ujhelyi. Přestože zastupuje opoziční stranu, často zachytí pohrdavý pohled, protože je Maďar. „Když se každé druhé plenární zasedání parlamentu zabývá vaší zemí, nemáte z toho nejlepší pocit.“ Budapešť tvrdí, že je změna za dveřmi a po evropských volbách v roce 2024 vznikne nový národně pravicový blok europoslanců. Ujhelyi si to však nemyslí.
„Uvnitř Evropské lidové strany to bude vřít. Předseda EPP Manfred Weber by ji rád směřoval doprava, ale umírnění jsou proti. Čekáme hodně protestních hlasů. Zelení trochu ztratí, Renew Europe zůstane stabilní, ale obecně nečekám žádný velký posun. Nemyslím si, že Orbánův tábor posílí. Pro většinu lidí v Bruselu je nevolitelný, zvlášť po nadbíhání Putinovi a viditelném podkopávání jednoty EU,“ domnívá se Ujhelyi.
Čtěte také: „Ztroskotali, všichni zemřeli.” Organizace financovaná EU zabraňuje uprchlíkům v cestě do Evropy
Ukazuje se, že má pravdu. Maďarský premiér otevřeně podporoval Santiaga Abascala, vůdce španělské strany Vox a hvězdu krajní pravice. Abascal však v červencových parlamentních volbách utrpěl ponižující porážku. Tím se zhatily plány na vytvoření potenciální konzervativně-pravicové koalice. Další na řadě je Slovensko, kde by se mohl vrátit k moci jeho bývalý kamarád Robert Fico.
Zásadní budou podzimní parlamentní volby v Polsku. Kdyby vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) v říjnu prohrála, pro Fidesz by to byla katastrofa. Málokdo se však domnívá, že by takový scénář donutil Orbána nastolit zcela nový kurz. „Pro něj, ani pro jeho stranu není cesty zpět,“ řekl Ujhelyi.
Győri připustila, že vládě a zejména jejímu předsedovi všechno ztížila ruská invaze na Ukrajinu. „Všechna témata ovlivňuje přístup Maďarska k válce a debaty o základních hodnotách EU.“
Orbána obdivuje srbský prezident Aleksandar Vučić a prezident Republiky srbské Milorad Dodik.
Podle poslankyně je škoda, že se diskuse spojené s inovacemi a pravidly hospodářské soutěže příliš zpolitizovaly. Lidé nejsou schopní vzájemného porozumění. „Chápu, že k nalezení kompromisu jsou potřeba dvě strany. Můžeme polemizovat o způsobu komunikace. Ale hlavní problém vidím v tom, že chybí snaha o konsenzus,“ sdělila.
Balkánské sny
Na něčem se však všichni Maďaři napříč politickým spektrem shodnou – je potřeba nezapomínat na Balkán a rozšiřování Unie. V současné době je to bohužel ztracený případ. Győri i Ujhelyi přiznali, že již léta k žádnému opravdovému posunu nedošlo. Přestože Brusel loni narychlo udělil kandidátský status třem zemím – Bosně a Hercegovině, Ukrajině a Moldavsku – šlo spíš o reakci na ruské vměšování, expanzionismus a imperialismus.
„Naprosto souhlasím s vládní politikou, která podporuje příchod nových členů. Je to správné,“ přitakává opoziční politik Ujhelyi. Podezřívá však premiéra, že za jeho nadšením nestojí společné evropské hodnoty a zájmy, ale spíš budování klientské základny v sousedních zemích.
Orbána obdivuje srbský prezident Aleksandar Vučić a prezident Republiky srbské Milorad Dodik. Na rozdíl od nich si dokázal zajistit prakticky neomezenou moc. Ujhelyi však varuje, že dokud budou oba autokraté vládnout, tak mohou na Unii zapomenout. „Nikdy nepřijme země s Putinovými agenty,“ zdůraznil. Zejména to platí po začátku války na Ukrajině.
Snahy západního Balkánu o připojení k EU komplikuje Kyjev, který usiluje o totéž a navíc má částečnou podporu zrychleného vstupu. Vnímají to negativně země, které už přes deset set let zažívají nejistotu (Severní Makedonie od roku 2005, Černá Hora od roku 2010). Podle Győri západní Evropa během tohoto období neměla politickou vůli, která by vedla k jejich přijetí. Rumunsko a Bulharsko jsou připravené stát se součástí schengenského prostoru už od roku 2011, ale i tady je posun v nedohlednu.
„Lidé, kteří mají obavy z rychlého začlenění Ukrajiny do EU, jsou automaticky označováni jako putinovci,“ míní politička. „Nedávno mi jeden severomakedonský politik položertem řekl, že snad poprosí Putina, aby napadl jeho vlast. Proces by tím mohl urychlit.“
Maďarská vláda dobře ví, že během svého působení v čele EU kandidátským zemím pravděpodobně nepomůže. Objevily se však spekulace, že se pokusí shromáždit členské státy k předběžnému plánu příští vlny rozšíření po roce 2030. To by pro Budapešť znamenalo určité vítězství.
Z anglického originálu Hungary’s EU Presidency: What Can Conceivably Be Achieved vydaného na serveru Balkan Insight dne 8. srpna přeložila Hedvika Ruszová.
